Jaderná elektrárna Dukovany

Jaderná elektrárna Dukovany

Foto: Tomáš Novák, Hrot24

Dostavba Dukovan

400 miliard za jádro: Ve smlouvě s Korejci budou záruky pro české firmy, odboráři jsou však skeptičtí

Ve smlouvě s korejskou firmou KHNP o dostavbě jaderné elektrárny Dukovany budou záruky, aby nebylo možné české firmy obcházet. Není pravda, že Česko by bylo schopno postavit jaderný zdroj samo, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) po jednání tripartity.

čtk

Záruky podle Vlčka budou navázány na bezpečnostní aspekty projektu. Zástupci zaměstnavatelů a odboráři požadují co největší zapojení českých firem do dostavby elektrárny. Stát má připravené smlouvy o smlouvách budoucích, které mají českým firmám zajistit 30 procent zakázek.

Oddalovat podpis smlouvy by bylo podle Vlčka velkou chybou. Zmínil i diskuse o tom, že Česko by bylo schopno postavit jaderný zdroj samo, což však podle něho není možné. Za důležité považuje zapojení českých projektových kanceláří a zakázky na dlouhodobé provozování nových zdrojů. Připomenul také souběžné investice do dopravní infrastruktury, bydlení zaměstnanců či vyvedení výkonu elektrárny do sítí.

Stavba dvou nových jaderných bloků v Česku by měla být největší tuzemskou zakázkou. Smlouvu s korejskou společností KHNP se vláda chystá uzavřít 7. května.

V úterý však bude Krajský soud v Brně rozhodovat, zda vydá předběžné opatření v souvislosti s žalobou francouzské energetické společnosti EDF. Mohl by tak zablokovat středeční podpis smlouvy. Vlček nechce výsledek předjímat. „Respektuji právo a počkám si na rozhodnutí soudu,“ řekl po jednání tripartity.

„Zatím nevidím dostatek závazných dokumentů, které by zvyšovaly pravděpodobnost zapojení českých firem... Závazné kontrakty jsou takové, kde je skutečně závazek na jedné straně a povinnosti dalších subjektů, které musí být naplněny. Pokud mluvím s českými firmami, tak vidím, že nikdo není v této pozici. Na korejské straně jsou v tom partnerské firmy hodně daleko. Zatleskám každé skutečné smlouvě, pokud to nebudou memoranda vyjadřující touhu spolu kamarádit,“ řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj už před jednáním. Po zasedání tripartity ocenil postup vlády, zklamal ho však přístup korejské firmy.

Smlouva s korejskou KHNP totiž garanci subdodávek pro české firmy neobsahuje. Smlouvy o smlouvách budoucích zmínil Vlček v neděli v pořadu České televize Otázky Václava Moravce, a to třeba na turbínový ostrov.

„Jsme na té hranici 30 procent,“ řekl ministr. Na navazujících projektech se pak mají podle něj podílet primárně české firmy a cíl je dosáhnout 60 procent. Za českou firmu přitom Vlček pokládá podle svých slov takovou, která v Česku odvádí daně.

„Je důležité také říct, co je to česká firma - jestli to budou zaměstnanci v České republice. Otázkou bude, kdo je vlastníkem. Je potřeba dát karty na stůl a říct, co ve smlouvě je,“ uvedl předák odborového svazu ECHO Karel Klusák. Ani on záruky pro české podniky nevidí.

Šéf nejpočetnějšího svazu KOVO Roman Ďurčo se obává, že firmy slibovaný podíl nezískají. „Je důležité, jestli bude česká firma zapojena, nebo bude mít jen možnost zapojit se do tendru, protože to není jistota, že tam opravdu bude. To, co neublíží bezpečnosti, by mělo být na stole,“ míní Ďurčo.

Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly je podíl závazků pro české firmy nízký a „Korejci by se měli činit“. V dostavbě Dukovan vidí šanci pro prohlubování kompetencí českých firem.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) zopakoval, že za českou firmu považuje tu, která má českého vlastníka a v Česku má také zaměstnance a platí tu daně. Odboráři poukazují na to, že si dodavatel chce na výstavbu přivézt tisíce sil z ciziny.

O výstavbě dvou nových jaderných bloků rozhodla vláda loni v červenci. Dala přednost nabídce korejské KHNP před EDF. Dalšího uchazeče - Westinghouse - už dřív vyřadila ze soutěže. Minulý týden kabinet schválil způsob financování.

Firma Elektrárna Dukovany II (EDU II), která má projekt na starosti, dostane státní půjčku. Stát bude pak ve společnosti nově mít 80procentní podíl, za který firmě ČEZ zaplatí 3,6 miliardy korun. Náklady při aktuálně preferované výstavbě dvou reaktorů jsou při současných cenách 400 miliard korun. První blok by měl být hotový v roce 2036.