Američané mají zájem i o těžbu plynu. Jeho bohatá ložiska se nacházejí mimo jiné v šelfu Černého moře, část z nich je ale momentálně pod ruskou kontrolou
Foto: Shutterstock.com
Nerostné zdroje
Zbytečné emoce kolem americko-ukrajinské surovinové dohody. Těžit se nezačne dřív než za deset let
Dohoda mezi Spojenými státy a Ukrajinou o využívání nerostného bohatství nepovede k přímé těžbě nových surovin minimálně dalších deset let. Kromě ukončení bojů bude nezbytné do zničené země investovat značné prostředky, než se dostaví první výsledky, varoval britský web Financial Times.
redaktor
Pro Bílý dům pod vedením prezidenta Donalda Trumpa se jednalo o zásadní dohodu, která měla umožnit Spojeným státům „vzít si zpět“ to, co předchozí administrativa Joea Bidena do Ukrajiny investovala formou finanční i vojenské pomoci.
Peníze má zajistit nová těžba bohatých zásob nerostných surovin v rozlehlé východoevropské zemi. Výsledky se ale nedají očekávat dříve než za deset let. Tedy dávno po tom, co skončí Trumpovo prezidentování, namítl ekonomický list Financial Times.
Cílem americko-ukrajinské dohody je v první řadě přilákat zahraniční investice do ukrajinského těžebního a energetického sektoru. Má vzniknout společný fond investic.
Finanční návratnost mají zajistit budoucí příjmy z nových těžařských projektů. Bývalý šéf pro přírodní zdroje v Evropské bance pro obnovu a rozvoj (EBRD) Eric Rasmussen ale tvrdí, že to může trvat deset až patnáct let.
Šéf americké konzultační společnosti pro těžbu nerostů Clareo Peter Bryant připomněl, že dohoda nezohledňuje rizika dodavatelských řetězců, které se musí vybudovat v případě těžby nových ložisek nerostných surovin. Také odhadl, že projekty průzkumu a přípravy na těžbu zaberou nejméně deset let.
Mezi komerčně životaschopné projekty odborníci považují těžbu železné rudy, uhlí, lithia, grafitu a titanových rud.
Jiným příběhem je ale těžba zemního plynu, Ukrajina je totiž třetím největším producentem fosilní komodity v Evropě. Tyto projekty by mohly být komerčně zajímavé mnohem dříve. Dohoda přitom počítá s těžbou nejen plynu, ale také ropy.
Mnoho otazníků ale přetrvává. Probíhající válka, nedostatek aktuálních geologických dat, poškozená infrastruktura, riziko korupce a nefunkční státní správa. I proto se nečeká, že nové doly pro vzácné kovy budou funkční před rokem 2040.
Ministryně hospodářství Julija Svyrydenková slíbila, že samotný fond bude spuštěn během několika týdnů. Nicméně potenciální příjmy se budou vztahovat pouze na nové projekty, což platí i pro těžbu fosilních zdrojů.
Nebudou se vztahovat ani na těžbu železné rudy, kterou nyní rozvíjí kanadská společnost Black Iron. Její šéf Matt Simpson varoval, že v zemi chybí dostatek kvalifikované pracovní síly a žádný nový důl na Ukrajině nevznikl od rozpadu Sovětského svazu.
Také Svyrydenková počítá s tím, že se prvních deset let budou případné zisky z fondu reinvestovat do těžebních projektů, než dojde k tomu, že společný americko-ukrajinský fond bude generovat finanční profit.
